Vlhké sny nacistů

 

Během týdne jsem zaregistrovala jak ukronazi a ukronazifilové spekulují o tom, jak se Čína odtáhne od Ruska a už se z toho radovali, že nacisté porazí Rusko. Myslím, že jejich radost je marná. Čína sice už není ta císařská říše – i když Xi by mohl být určitou formou císaře, ale zachovala si kontinuitu v tom rozpoznat nebezpečí a ovládat svět hlavně obchodem ne bojem.

Čína nedávno znovu potvrdila, že je spřátelená s Ruskem, pokud jde o NATO i konflikt na Ukrajině. Myslím, že téměř můžeme psát o formální vojenské alianci. Jak píšu Čína není hloupá velmoc, ví, že jakožto věřitel USA by mohla být napadena – jak dopadl Kaddafí a jeho země, každý ví, a to byl věřitel jen Francie, ale když bude ve spojenectví s Ruskem a i Iránem, Indii a dalšími státy, tak si prostě neoconi nechají touhy po Číně, zajít. Zároveň ji to dává spojence proti západu v Africe.

Rusko a Čína budou v multipolárním světě hrát prim a zdařile jim budou sekundovat ostatní členové BRICS i ti co teprve vstoupí. Svět je ve válce – je to válka korporátního fašistického západu o jeho teploučko pro korporáty na úkor rabování Afriky a dalších zemí, a také o hegemon Ameriky - versus Rusko a BRICS s vizí multipolarity světa, bez hegemonu USA. Tako válka je na všech frontách – a jednou z nich je ta vojenská na Ukrajině.

Bohužel, korporátnímu fašismu se podařilo svými loutkovými vládami obsadit Polsko, Slovensko i nás – Českou republiku a plně naše země využívají jako svoje zásobárny pro vše v této válce, kde bychom rozhodně neměli být na straně fašismu. Nejlepší by byla pro nás neutralita a dobré obchodní vztahy s Ruskem, Maďarskem a rovnoprávné obchodní vztahy s Německem.

 

Pro hubu na hubu

 

 „I ty Brute?!“ Zaskomíral prý umírající César a padl mrtev.
Tedy, my s jistotou nevíme, jestli skutečně právě dýkami spiklenců proklatý César, ještě měl čas, cokoliv říci, natož výčitku svému oblíbenci Brutovi, kterého piplal a nedal na něj dopustit. Tato věta, ale vešla do obecného vědomí a je používána v případě, když přítel či protěžovaný chráněnec nějakým způsobem potopí svého ochranitele, přítele, učitele... stala se prostě memem vyjadřujícím sketizmus neboli zmrdsví.
Staročeši k tomu říkávali – Nevděk světem vládne... jojo

Řeč, je údajně výsadou pouze jediného živočicha - člověka. Zvířata také mezi sebou komunikují, ale nezdá se, že by "mluvila".
I když, pozorujte svého psa nebo delfíny. A v každé odborné literatuře se jako příklad, že to trochu jde i u zvířat, uvádí "ukecaná" gorila, co prý umí 250 výrazů ze znakové řeči! Požádá svoji chovatelku o banán, o barvy na kreslení… a taky existují šimpanzi, kteří umí počítat a požádat o banán. Je to důkaz? Pro skeptiky nikoliv.

Na počátku bylo slovo... Pro hubu na hubu... Čistému vše čisté... Vrchlický chtěl bosky jít "pro dobré slovo světa kraj".
Slova, slovíčka a slovíčkaření. Slovo raní, slovo léčí… Ovšem po vyřčení některých slov se třeba i omdlévá nebo rovnou tasí kord :-).

Kdo jste četl knížku Svatopluka Čecha o panu Broučkovi a jeho výletech, možná si vzpomenete, jak pro nevinné slovíčko dopadl na Měsíci. Chudák Brouček se těšil na jídlo a zatím vše dopadlo následovně :

"Nuže, přátelé, chopte se svých kytic!" mluvil dále hostitel. "I ty přivoň si znovu, pozemský hoste. "
Tu se brouček nezdržel.
"Pěkně děkuju, "vyjel ostře. "Můj nos namlsal se již dosti. "
Slovo "nos" pronesl s důrazem, aby nesvědomitému hostiteli připamataval jinou, vnitřní část svého těla. Ale ulekl se až účinku svých slov. Nastalo hrobové ticho, Blankytný, zděšen, pohlížel na oba básníky prvního řádu a červenal se až po uši, Oblačný a Hvězdný klopili oči, hostitel šilhal nesměle po společnosti a přesedal v nesmírných rozpacích.Brouček rozhlížel se údivem kolem a opakoval bezděky: "Ano, můj nos - můj nos-"…
(Tímto slůvkem vyvedl nebohý Brouček měsíčany úplně z konceptu, byl vykázán z místnosti a venku se dozvěděl pravdu.)
"Nezpůsoby? Copak jsem vyvedl?"
"Jestliže vaše pozemská řeč neštítí se takových ohavných slov -"
"Ohavných slov! Jakých ohavných slov? Vždyť jsem přece neřekl nic jiného, nežli že můj
nos - "
Oba měsíčané zdvihli proti němu výstražně ruku.
"Zadrž!" zvolal Blankytný "A již nikdy více neposkvrň tím šeredným slovem náš čistý měsíční vzduch!"

Sprostost slov se rovněž mění s krajem, národností, dobou… Je přeci frapantně známe, že babička Boženy Němcové "šukala po kuchyni" a každý tehdy věděl, že uklízela. A když nazvete paroháčem Čecha a Itala, tak hned uvidíte ten rozdíl temperamentů :-).

Na závěr této malé stati o řeči ještě jedna ukázka:

Protože signály z Marsu pokračovaly ještě silněji, bylo rozhodnuto nejprve vyslat tuto krátkou otázku:
„Přejete si ?“
Každé z těchto písmen měřilo sto mil na výšku. Tečka na i měla takový průměr, že se na ni mohla rozvinout celá armáda.
Po dokončení nápisu se na velké observatoři v Gabunu vyčkávala odpověď z planety Mars.
Odpověď říkala velice stručně : „Nic!“
Ve střední Africe byl natažen nový list papíru, na nějž byla napsána tato písmena (práce trvala sedm měsíců):
„Proč nám dáváte signály ?“ - Mars odpověděl:
„Nemluvíme s vámi, ale se Saturnem.“

Paul Bernard, zvaný Tristan (1866 - 1947), romanopisec a dramatik. Úryvek je z fejetonu „Co nám to jen chtějí říct?“.
Překlad J.O.Fischer.

 

 

 

Jen o jablkách...nebo ne?

 

V dětské písničce se praví: Měla babka čtyři jablka a dědeček jen dvě. Dej mi babko jedno jablko, budeme mít stejně. Lidová píseň velmi přesně zachycuje příklad dožadování se rovnostářského a opravdu zvláštně spravedlivého hospodaření.

Proč by se babka musela zbavovat jednoho jablka, aby měl dědek zrovna tolik, co ona? Z jakého důvodu? V tom kroku není žádná logika. Babka byla pilnější a má za svoji pilnost být potrestána odevzdáním jablka línému dědkovi? Možná nebyl líný, jen měl smůlu, ale i tak, proč mu jen tak něco dávat? Proč? Nemá snad dědek své jablko? A co když příště bude mít smůlu babka a dědek ne? Dá ji on jedno jablko? Toto by mohla vyřešit půjčka. Dědula si prostě může jedno jablko půjčit. Možná dokonce má dostatek peněz, aby si jablko zakoupil, ale on vykuk, raději dělá chudáka a čeká, že jablíčko dostane zadarmo.

Ještě by mohla nastat jedna eventualita – centrální nařízení, že každý může vlastnit jen tři jablka a pokud jich bude mít víc, hrozí mu sankce možná i vězení.

Ovšem jiná otázka je, jak babka nabyla velkého počtu jablek, jestli je vůbec oprávněna s nimi disponovat, jestli je nezískala nekalou cestou, jestli je pro ni nepěstovaly drobné dětské ručičky... a dále jsou tu neznámé - jaké má vůči dědkovi obchodní závazky, či co jí z daru prospěšného vyplyne. A v neposlední řadě nelze přehlížet, jakého povahového založení babka je a v jakém poměru je k dědkovi. Všechno je prostě složitější, než se na první pohled zdá. Ale pouze altruistické gesto odevzdání jednoho jablka nikomu nepomůže. Je to prázdné gesto a spíš může uškodit. O direktivním nařízení, darování jablka, o tom jaká by to byla hrůza, snad ani netřeba povídat. Dědek si zvykne, že dostane zadarmo jablko a babka se třeba příště vykašle na to pěstovat jablka a na těžkou práci sadařky. Když si jablíčka nemohla nechat, proč ohýbat hřbet a pilně pracovat. A výsledek? Ani jeden sladký plod, pro nikoho.

 

Obětiny?

 

Z Anglie slyšíme a čteme zprávy o možných odstávkách výroby, omezení práce hospod, v televizních pořadech jako hlavní ceny, jsou splátky účtů za energie, je zaveden teplotní strop pro veřejné a obytné prostory.

Liz Trussová neztrácí ani minutu. Jen byla odklepnuta hned v projevu lidu oznámila, že  moratorium na těžbu ropy a plynu frakováním, bude ve velmi blízké budoucnosti zrušeno. To je přímo eko bomba neb jistě víte, co frakování s přírodou udělá a Britové také na to kroutí hlavou. Podle posledních údajů nebyly na šelfu Severního moře objeveny dostatečné zásoby zemního plynu pro realizaci této „energetické revoluce“ . Nic se tím nevyřeší, jen se zničí pobřeží. Vypadá to, že neoblíbená Trussová je politickým zákulisím Británie předurčena hrát roli obětního beránka. Musí prosadit ta nejnepříjemnější rozhodnutí a reformy, vzít na sebe celý příval negativity i všechny důsledky velmi pravděpodobného selhání.  Jistě to nedělá zadarmo. Je takovým dosazeným beranem k obětině i Fiala?