Lidská paměť je ošemetná
věc, a navíc ta historická, vážící se k události, akcím... Mohu to dokumentovat
na písničkách. Skvělá a talentovaná holčička Elena Hasna nazpívala v roce 2013
písničku "Je suis malade" a dodnes
je všude u písně v závorce uváděna Lara Fabian. Zjistila jsem, že se
mnoho lidí domnívá, že je to původní interpretka písně a někdo si myslí, že i
autorka. Není tomu tak autorem melodie je Alice Dona a složila ji
v roce 1971 pro zpěváka Serge Lamu. Potom ji zpívala Dalida a potom
třeba i naše Marie Rottrová. Kdo se o hudbu nezajímá, zapomněl a pro ty, co se
narodili o mnoho let později, už nikdo nepřipomíná původního autora, aby si
mladí a kupující CD neřekli - fuj boomer, starej hnus.
A tak se to má se vším lidským na
tom světě. Vykukové, politikové a šedé eminence spoléhají na nepaměť lidí a na
to, že jim po čase mohou událost servírovat úplně opačně než se ve skutečnosti
stala. Obzvláště pokud už nežije jediný pamětník. Tak se to teď například děje s
vymazáváním vítězství a obětí Rudé armády, která se nejvíc podílela na porážce
nacismu.
A na závěr dva citáty :
Politolog Marek A. Cichocki, k tématu říká: „Evropané vcelku nedávno
objevili fakt, že „ten, kdo v politice utváří postoj a vzpomínky na
minulost, je skutečnou autoritou". Proč? „Ovládání historické paměti
umožňuje adekvátní nadvládu nad veřejnou sférou nejen v rámci jedné
komunity, ale také mezinárodně." Autor se obává, že taková paměť se jako
příslovečný pes utrhne ze řetězu, odloučí se od svých univerzálních a
ontologických závazků a začne se lísat k náhodně potkanému novému pánu…
„The Future of Europe: Czech and Polish Perspectives" 8. října 2010 v
Praze.
A Friderich
Nietzche dodává: Člověkem budoucnosti bude ten, kdo si zachová nejdelší paměť!
