Peoplerium

vše o lidech - fotografie i politika - autorka JITA Splítková

neděle 23. září 2018

Nenechat neznámé mladíky přijíti sem



18.9.2018 jsem tento článek dala na jiný svůj blog https://splitkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=679592 ale tam nemohu mít obrázky, tak si to dám ještě sem ☺




„Ne!“
„Řekla jste ne, sirotkům ze Sýrie?“
Dámy třeští oči a omdlévají. Pánové hrozí tablety a někteří i kabelčičkama.
Ano, dělám si z tohoto tématu legraci, protože to jinak nejde. Lidé potící dobro tyto sirotky mají jako zástupné téma za jiná a důležitější. Možná i za Dalajlámu, který pronesl slova o Evropě patřící Evropanům a i o tom, že migranti by měli jít dávat do pořádku své země. Je to tak, řekl to a vlastně to říká už delší dobu. https://www.washingtontimes.com/news/2018/sep/13/dalai-lama-refugees-europe-belongs-europeans/
Ano, Dalajláma má pravdu -  Evropa Evropanům, Afrika Afričanům, v Americe už původní obyvatelstvo moc není, ale to se už nezmění čili Amerika i novým Američanům. Rovněž každý stát je jen jeho obyvatel a nikdo nemá právo někomu brát jeho vlast. Nikdo nemá právo rozdat svoji vlast cizím obyvatelům a zničit ji pro budoucí generace.

Vraťme se k sirotám. Proč sem nechci přijmout 50 syrských sirotků? Pojďme si to podrobně probrat.
Téma zviditelnila europoslankyně Michaela Šojdrová - členka strany KDU-ČSL jejíž heslo zní: trošku pomoct, hodně škodit, to se může vždycky hodit. Proč a pro koho? Ti sirotci se tady zčista jasna zjevili jako Deus ex machina, nikdo o nich nic neví, jen že oni tvrdí, že jsou děti, a že jsou sirotci. Podivné a to v mnoha ohledech.
Mluvčí lidoveckého europoslance Zdechovského k tomu říká v soukromé diskuzi - viz obrázek:



Zde https://cs.wikipedia.org/wiki/Sal%C3%A1t_(isl%C3%A1m) čteme - Hranice dospělosti je obvykle kladena k věku 14 let. Pokud tedy těm lidem je čtrnáct let a více jsou v muslimském světě již dospělí a nelze o nich hovořit jako o dětech.
Nejsou to křesťanští sirotci a my víme, že muslimské rodiny nejsou jen máma a táta a popřípadě babičky, dědečci, ale mnohem širší příbuzenstvo. Navíc dítě je pro ně další velebitel Alláha, o kterého nesmí přijít – čili vždy děti začlení do širší rodiny – vždyť je to i pracovní síla. O jediné sirotky není u muslimů zájem – o ty co to sami o sobě tvrdí ač ví, že lžou a rodiny mají, ale jejich poslání islámských bojovníků jim lež povoluje. Mohou to být také sirotci po džihádistech – těchto divokých Daesh dětí se díky jejich náboženskému fanatismu každý bojí a nechce je.
Takže pokud to nejsou opravdu osiřelá miminka a batolata, je velké nebezpečí, že se může jednat o dětské vojáky - Cubs of the Caliphate. Děti jako horliví vojáci jsou náboženskými psychopaty a všemi, co chtějí moc, k těmto cílům často využívány – malí zabijáci nemají svědomí, soucit, strach a znají jen vojenský dril a všechno zabíjení a krutosti vlastně berou jako hru – je to pro ně norma, byli k tomu cvičeni - Cubs of the Caliphate už od 4 let a neznají nic jiného. Kdo viděl film Vražedná pole o Kambodži, ví, o čem mluvím.

Dnes už je jasné, že sirotci paní Šojdrové nejsou malé děti, ale převážně hoši ve věku 14 -18 let https://twitter.com/fiajit/status/1041657689863073794 a v článku https://hlidacipes.org/cesko-muze-prijmout-50-uprchliku-syrskych-deti-sirotku-z-taboru-v-recku-ci-libanonu/ se píše:
Problém s tím, jak by česká veřejnost vnímala zejména přijetí chlapců ve věku jen mírně pod hranicí 18 let, cítí i Šojdrová. V řeckých táborech, které letos v dubnu navštívila, podle jejích slov mezi dětmi bez doprovodu dospělých převládají právě chlapci ve věku 12 – 17 let.
Čili to úplně vypadá, že se jedná o ony dětské vojáky, což je velmi alarmující.
Ti mladí kluci jsou v Řecku, už neutíkají před válkou, začíná obnova země a skuteční utečenci se vrací domů – budovat svoji vlast, kam patří, a která patří jen jim. Hoši by byli při obnově třeba. Proč se nechtějí vrátit, jako se vrací ženy a děti? Někde se už snaží obnovit normální fungování společnosti, což je samozřejmě třeba Turecku snícímu o Osmanské říši, trnem v oku a nejen Turecku.

Další otázkou je, jestli jim není víc jak 18 let. Ve Švédsku testovali 8000 mužů, kteří se vydávali za děti a žádali azyl a zjistili, že 6600 jich bylo už osmnáctiletých a i mnohem starších.


Toto jsou důvody, proč v žádném případě sem nevozit tyto „sirotky“, jelikož mohou představovat velké bezpečnostní riziko, ale peníze věnovat syrským dětským domovům a školám na jejich chod a obnovu a může se zaslat hmotná pomoc i dětem, které se vrací s rodiči domů.
O víkendu 16.9.  proběhly v Sýrii místní volby a lidi tam jasně vzkazují – obnovujeme svoji zemi a nechte nás konečně žít. https://twitter.com/syria_true/status/1041239971661799425
Takže veškerá pomoc musí směřovat do Sýrie, a kdo zůstává v Evropě a nechce se podílet na pomoci své vlasti, je velmi podezřelý a může to skutečně být ještě neaktivovaný voják bojující pro Alláha.

Vyvstávají otázky. Proč politička zvolila právě tuto údajnou skupinu muslimských mladíků? Proč neprojevuje takovou aktivitu ve prospěch jiných dětí – proč nenavrhuje přijmout jemenské sirotky nebo třeba o ty z Malawi? 
Proč se všichni politici potící dobro a patřičná skupina dobro lidí předhání v plamenných řečech, jak je nutné vzít všechny tyto syrské „sirotky“ sem a přímo tady je zabezpečit?
Proč pachatelé dobra uráží každého, kdo si klade otázky a vidí v té skupině mladíků velké bezpečností riziko?
Proč nikomu z nich před lety nevadilo toto – ten velký počet mrtvých dětí v Iráku a řeči oné paní Albright – že to stálo za to. Television interview, “60 Minutes”, May 12, 1996: Lesley Stahl, speaking of US sanctions against Iraq: “We have heard that a half million children have died. I mean, that’s more children than died in Hiroshima. And – and you know, is the price worth it?”
Madeleine Albright: “I think this is a very hard choice, but the price – we think the price is worth it.”https://williamblum.org/essays/read/madeleine-albright-ethically-challenged
 







Nejedná se nakonec o fakt, že ty siroty mají odvést pozornosti od nějakých politických levot šitých na naše občany ze strany Evropské unie?









Ještě k tématu adopce sirotků – nic není jednoduché a chtít si adoptovat dítě z jiného státu i celebrity stojí mnoho peněz za právníky a není to hned, ale může to každý, kdo chce, zkusit a ne plamenně psát na sociální sítě o bezcitných Češích.




ó jak jsme dobří